Sumce a Sumčiarina

V dnešnom článku resp. prvom dieli trojdielneho článku spovedáme vášnivého rybára a rybárskeho sprievodcu Romana Rómea Sýkoru z Fishing Team Romeo (CZ). Téma je sumce a sumčiarina- ako s ňou začať.

Ahoj Roman, moja prvá otázka na teba znie - aký máš vzťah k sumčiarine? V čom sa odlišuje od iných techník rybolovu? Stojí to za to kupovať si výbavu a začínať so sumčiarinou?

Zdravím Tě Petře a děkuji za pozvání k tomuto rozhovoru. Já tedy ještě než odpovím na Tvé první otázky, musím podotknout, že na Tebe jako na řekněme tázajícího se moderátora, si musí dát člověk opravdu velký pozor, protože a to je již po druhé, jsi mě svou otázkou ne, že by konkrétně zaskočil, ale vyvedl z rovnováhy, to ano ( smích...). Ono na některé otázky člověk musí odpovídat velmi opatrně a vážit slov (smích...).

Nicméně k Tvé otázce. K lovu sumců mám velmi blízký vztah, až bych to po takovém zavzpomínání i řekl, že je to vlastně „srdcová" záležitost stejně jako lov tuňáků. Tím myslím pro mě osobně. Vlastně a možná, že kdybych „nepřičichl" k mořskému rybolovu a ten mě tak neovlivnil, že bych u „sumcařiny" i zůstal celou mojí myslí a více se v ní specializoval. Na druhou stranu jsem ale rád, že tomu tak je.

Jednak mě vnitřně mořský rybolov více naplňuje a činí mě řekněme spokojeným lovcem-rybářem a pak, vyhnul jsem se díky tomu střetu zájmů a především názorů z řad neobjektivních rádoby profesionálních lovců sumců z České republiky. Z tohoto důvodu jsi si mohl i všimnout, že fotografie úlovků sumců našeho Fishing Teamu nejsou nikde na území České republiky zveřejňovány, pouze v zahraničí. A přitom, což je veřejnosti i známo, nebyly nikde zveřejněny ani fotografie našeho letošního kapitálního úlovku a údajného rekordu uloveného sumce na řece Ebro o délce 260cm a váze 132kg.

Myslím si a pokud jsem tedy dobře Tvou otázku pochopil, tak se rybolovné techniky u lovu sumců nijak neodlišují, nebo respektive ne až tolik odlišují od rybolovných technik jiných dravých ryb včetně ryb mořských. Lov sumců ze dna tzv. na těžko nebo lov s pomocí splávku („káči"), či s pomocí boje na živou nástrahu jsou, myslím, techniky známé všem rybářům celého světa. Stejně tak ale můžeš lovit sumce na jigging, trolling-currican nebo spinning-přívlač. Rozdílem jsou možná pouze velikosti umělých nástrah s jinou potápivostí a i jiných tvarů, barev atd.

Stejně tak je i odlišná rychlost vláčené nástrahy, která je při lovu sumců spíše pomalá. Oproti tomu některé mořské ryby se loví pomocí vláčené nástrahy (spinning, trolling), jejichž rychlost vláčení může být i 10km za hodinu.

Lov sumců a to bez rozdílů rybolovných technik stojí za to a každý z rybářů by si ji měl vyzkoušet a řádně ji i „ochutnat". Má své kouzlo i svůj jistý půvab. Zdolávání prvního velkého sumce zachvěje každou „rybářskou" dušičkou. Ony se myslím při pohledu na majestátnost zdolaného velkého sumce roztřesou nohy vzrušením každému. Těm, co ryby nikdy nechytali ani nechytají, stejně tak ale i těm, kteří je loví nebo chytají běžně, včetně mě. Takže začít se „sumcařinou" není nijak promarněný čas a osobně s ní začít doporučuji každému rybáři.

Čo by mal o sumcoch vedieť každý rybár před tým než začne so sumčiarinou?

V první řadě a to nejen u sumců, ale i u ostatních ryb by rybář neměl rybu, kterou loví nikdy podceňovat, včetně její inteligence. Ryby nejsou chytřejší než člověk, ale svou vrozenou inteligencí jim danou si v podstatě chrání svůj vlastní život. Stejně jako zvěř v lese nebo kdekoliv ve volné přírodě. Začínající rybář by tedy již předem měl vědět, že sumec není hloupý, je spíše dle mého názoru všežravec a může být při špatné manipulaci s ním, i člověku nebezpečný.

Pokud člověk ví, že v dané lokalitě nebo na určitém místě lokality se sumec či sumci zdržují a záběry nepřicházejí, není vina v rybě, ale vždy v rybáři! Špatná volba montáže, vzdálenost a umístění nebo rozmístění háků-trojháků na těle nástražní ryby, velikost umělé nástrahy, velikost nástražní ryby, ponor a rychlost vláčené umělé nástrahy (rapala, třpytka, wobler, gumy atd.), umístění nástražní ryby (na dně, ve sloupci, na hladině), hluk a další, to jsou faktory, které vedou k neúspěchu při lovu sumců.

Umět velkého již „napapkaného" sumce přelstít, nebo vydráždit k útoku na nástražní rybu za pomoci např. vábničky, to nikdo nikoho nenaučí. Navést, poradit, ukázat, to ano. Ale naučit ne, to musí člověk sám. S radami to je v životě tak, že člověk by měl pro dané rady chodit za tím člověkem, který to s těmi svými radami někam v životě dotáhl. Rybáři začínajícímu se sumcařinou radím: obraťte se na nějakého úspěšného rybáře, kterého buď znáte osobně, nebo je známý ve vašem městě, regionu nebo i státu. Většina těchto úspěšných rybářů dnes prezentují nejen kvalitní spotřební zboží, ale stejně tak i své zkušenosti a rady. Dobrá rada je totiž daleko cennější než třeba sumcový prut či naviják. Já osobně chodím pro rady k Yuri Grisendimu, kterého zná myslím každý.

Ani apetit sumců není dobré opomenout. Fakt, že sumec může zabrat jak na živou nástražní rybu stejně jako na červy, žížaly, žábu, raka, syrové maso, vnitřnosti ryb ale i zvířecí (syrová játra, kuře, mrtvé krysy), kapří boilie a pelety, kukuřici, chleba, je prostě fakt. Ti skutečně velcí sumci se spíše živí mršinami ryb, ostatních vodních živočichů, hrabošů atd. Je to zároveň i pro něho samotného pohodlnější než útočit na živou kořist.

Může se tedy absolutně normálně rybáři stát, že bude lovit sumce v místě, kde na 100% bude vědět, že se ten sumec na daném místě zdržuje, loví atd. Zvolí např. živou nástražní rybu a umístí ji ve sloupci. Může na sumce líčit nástrahu i několik dní v kuse a sumec nezareaguje. Pak řekněme z nudy nalíčí kousek od nástražní ryby udici na kapra, nebo udici s kusem syrového masa a „BUM" - záběr a po chvílí se splněný rybářův sen těší radostí rybáře.

Jednou jsem pozoroval živého asi metrového sumce u nás doma ve vaně. Kdykoliv jsem se pomalu ve vodě přiblížil svou dlaní těsně k tlamě sumce, sumec ne že by na moji dlaň zaútočil, ale zničehonic prudce a hlasitě scvakl čelistmi. Zkoušel jsem to asi 4x možná 5x a pokaždé to sumec zopakoval.

Z jakého důvodu nebo příčiny takto reagoval, to skutečně do dnes nevím, ale myslím si, že to dělal řekněme ze strachu a zřejmě, aby mě varoval, že se bude bránit. Po několika hodinách jsem sumce pozoroval mezi dveřmi, nevím jestli o mě věděl, ale vidět mě nemohl. Stál těsně nade dnem napuštěné vany a byl ke mně natočený ocasní ploutví a hřbetem jeho těla. Skutečně mě vidět nemohl.

Sprcha byla svou hadicí omotaná kolem vodní baterie nad vanou a konec sprchy byl ponořený cca 10cm pod hladinou vody napuštěné vany. Sumec se v tu chvíli nacházel horní čelistí pod koncem ponořené sprchy. Po chvíli se pomalinku ode dna začal zvedat, aniž by se ale pohnul a zastavil se tlamou těsně naproti potopeného konce sprchy. V absolutním klidu sumec takto stál a po chvíli se ozvala taková dutá rána a konec sprchy jakoby cinkl o stěnu vany. Zda sumec na konec sprchy zaútočil, to si neodvážím tvrdit. Neviděl jsem ani, zda měl sumec na moment konec sprchy v tlamě.

Stál jsem za jeho zády. Ale podle mého názoru tím jak dýchal a pohyboval žábry, mírně tím hýbal i vodou a tím se dal do pohybu i potopený konec sprchy. Stál jsem cca 3m za zády sumce mezi pootevřenými dveřmi, žádný pohyb jsem okem nezaregistroval. Ale co viděl sumec na pár centimetrů od sprchy, může být úplným opakem toho, co jsem viděl já. Ta dutá rána byla od scvaknutí sumcových čelistí. To jsem si jist. A tím jak scvakl, tak se udělala pod hladinou vlnka, ta narazila do stěny vany a proto ten cinkavý zvuk jak se sprcha dotkla stěny vany. To si myslím já. Napadla mě ale opět otázka, proč to udělal? Ten sumec měl strach, nebo obavu z té věci před ním, a varoval ten předmět, že se bude bránit. Vyplývá z toho na druhou stranu ale fakt, že sumec umí být agresivní.

Že má sumec ve stisku svých čelistí nesmírnou sílu, to ví každý. Stejně jako to, že sumec nemá jako jiní dravci klasické zuby, ale tzv. zubní kartáče, které jsou umístěné jak uvnitř spodní čelisti, tak i čelisti vrchní sumcovi tlamy.

Při špatné manipulaci s kleštěmi při vytahování zabodnutých hrotů trojháků v sumcově tlamě může dojít k ošklivým poraněním rukou rybáře. Sedřená kůže na rukou, rozdrcené prsty rukou, to jsou běžné úrazy při špatné manipulaci se živým sumcem. Nepodceňujte toto!

Stejně tak by si měl být obdobných pozorností rybář vědom i při zdolávání sumce. Velký sumec je schopen svou silou těla po záběru nepřipraveným a zaskočeným rybářem doslova smyknout. Rybáře v podstatě táhne za sebou jako saně a rybář se může stabilně zastavit i několik metrů od místa, kde ještě před momentem stál. O to více tímto nesmí rybář být zaskočený a nepřipravený při lovu sumce z lodi. Stejně tak je tomu i při vytahování sumce na břeh nebo do lodi. Sumec se může zdát vyčerpaný a bezvládný, ale jakmile rybář chytne sumce za spodní čelist a snaží se ho vytáhnout, sumec sesbírá v ten moment zbytek svých sil, vzepře se, začne se kroutit téměř jako had a může způsobit rybáři vykloubení jeho rukou v zápěstí. Stejně tak ho i svou vahou může stáhnout ze břehu nebo z lodi do vody. Na to dejte prosím všichni velký pozor, takový stokilový sumec má neuvěřitelnou sílu a dokáže pěkně potrápit i fyzicky zdatnějšího rybáře.

V akých oblastiach sa sumec zdržuje? Ako je možné ho vyhľadať?

Lov sumců na řekách je stejně úspěšný i na vodách stojatých. Sumec je teritoriální ryba, dokáže se na jednom místě zdržovat i několik let. Možná i celý jeho život, pokud v tom nezabrání nebo to neovlivní jiné faktory: rybáři, nestabilní hloubka vody atd. Sumec je zároveň i řekněme společenská ryba, která dokáže žít jak samotářským stylem života, tak i v početné skupině stejného druhu. Především v zimním období, kdy sumec není až tak aktivní, toto můžeme zaregistrovat echolotem v některých tůních řeky, kde je voda klidnější nebo se mírně točí u nějaké překážky např. spadlý strom ve vodě, podemletý břeh atd.

Důležitou věcí je si uvědomit, že sumec nemá rád světlo. Přes den se před světlem ukrývá ve větších hloubkách, miluje řasy na dně, ve kterých leží a je v nich doslova zahrabaný, již zmiňované podemleté břehy kde je stín, spadlé kmeny stromů a další. Přes den proto musíme vyhledávat sumce v takovýchto místech a ne např. v mělčině o hloubce 1,5m kde celý den praží sluníčko. Oproti tomu v noci můžeme v těchto mělčinách vypozorovat útoky sumců.

Dokonalým způsobem jak vyhledat sumce ve vodě je za pomoci echolotu. Dalším způsobem je zmapování lokality kde chceme chytat vlastním okem. Večerní procházky po březích vody a pozorování vodní hladiny patří k mému nejoblíbenějšímu způsobu vystopování sumce. Osobně moc echolot při lovu sumců nepoužívám stejně jako vábničky na sumce. Vezměte v potaz, že lovím sumce několik let na řece Ebro a tam to není až tak zapotřebí, protože se zde sumec vyskytuje velmi hojně. Ale pokud rybář třeba konkrétně tuto lokalitu nezná, echolot mu je poté velkým pomocníkem.

Zvykneš používať při love vábničky? Existuje názor, že po niekoľkých mesiacoch/ rokoch používania vábničky v určitej lokalite, ju sumce úplne ignorujú, čo si o tom myslíš?

A víš Péťo, že vlastně ani ne. V lodi vábničku mívám pokaždé, když vyjíždím na vodu na sumce, což je dnes už téměř a pouze s klienty. Sám na sumce jedu ojediněle a to asi pouze z důvodu toho, že vím třeba o místě, kde loví nějaký sumec a mám za to, že je opravdu velký.

Pravdou ale také je, že jsem nikdy v životě nechytil sumce za použití vábničky nad 82kg. Nevím proč, ale jeden čas v období cca třech let jsem vábničku k lovu sumců používal hodně často, ne-li téměř pokaždé. Sumců jsem tenkrát v tu dobu nachytal „mraky". Ale opravdu a co si pamatuji, tak se ti sumci uloveni za pomoci vábničky váhově pohybovali od 24kg do 82Kg. Já totiž mám asi nějak i smůlu nebo štěstí (nevím), ale mě se asi malí sumci vyhýbají. A to jak při lovu s vábničkou, tak i bez ní.

Něco jiného je když chytám na kousky jater, sardinek atd. V létě po setmění do půlnoci není problém nachytat třeba i 20 sumců od cca 30cm do 1m délky. Znovu opakuji, berte ve zřetel fakt, že na deltě řeky Ebro je daleko více sumců než třeba na vrchních přehradách řeky Ebro (Riba Roja atd.). Je jich více než třeba na deltě řeky Volhy. A po celé délce toku Ebra je zde daleko více sumců než na samotné řece Po v Itálii. To je taky jeden z důvodů, proč používám vábničku k lovu sumců tak málo. Často ale vídávám rybáře na řece, jak loví sumce s vábničkou. Na 100% jsou to rybáři zahraniční, protože Španělé sumce se záměrem neloví. Doslova a do písmene ho nenávidí.

S tímto výrokem, že jsou sumci po nějaké době nevšímaví nebo jak píšeš Ty Petře, že ignorují vábničku, s tímto se rozhodně neztotožňuji. Já si popravdě i myslím, že s touto otázkou by si měl jít Peťo za někým v lovu sumců zkušenějším, respektive za někým, kdo s vábničkou pracuje nebo loví pravidelně. Já Ti pochopitelně na Tvou otázku odpovím, ale čtenářům této reportáže radím: neberte tento můj názor za „bernou minci"! Já si totiž myslím, že je opět chyba v rybáři. Nebo v rybářích. Protože sumci se loví za pomoci vábničky ve světě stejně úspěšně, jako i bez jejího použití. Stačí nepatrnou chvilku lustrovat v internetových stránkách a vyvalí se na vás kupa příspěvků a fotografií. To je patřičným názorem toho, že to jde. A když to jde jinde, tak proč by to nemělo jít a fungovat na úplně jiném místě?!

Rybařina je o jednom nekonečném zkoušení, zkoumání a pokud se rybařině rybář opravdu věnuje a má vrozenou představivost a vlastní fantazii a chce, tak je daleko ve předu před těmi ostatními. Stojí za zkoušku změnit sílu úhozů vábničkou o hladinu, nebo změnit časové intervaly mezi jednotlivými úhozy vábničkou. Následně tvar plošky úderové části vábničky nemusí být řekněme vhodný pro vodní lokalitu, kde lovíme, hloubka vody v dané lokalitě kde lovíme za pomoci vábničky je odlišná s hloubkou, pro kterou daná vábnička byla zkonstruována. Jednoduše řečeno na každou vodu, na každou hloubku vody, na každé roční období jsou funkční a úspěšné jen některé z vábniček. Rybář musí zkoušet. Pokud totiž rybář ví, že na daném místě sumec je a má pochopitelně čas na lov, má také po ruce vábniček několik, tak jedna z nich toho sumce jednoho dne vydráždí. S vábničkou to prostě rybář musí umět, aby byl úspěšný. Jak už jsem psal v odpovědi na předešlou otázku, toto nikdo nikoho nenaučí!